Standard plemene
Standard plemene
Bišonek -
Mezinárodní kynologická federace (FCI)
FCI -
Bichon a poil frisé (Bišonek) Země původu : Francie a Belgie
Klasifikace FCI : Skupina 9 -
Celková charakteristika: Malý veselý a hravý psík , živého temperamentu, s velmi jemnou srstí rostlou ve vývrtkovitých (spirálovitých) kudrlinkách, podobající se srsti mongolské kozy. Hlava je nesena hrdě a vzpřímeně, oči jsou tmavé, živé a výrazné.
Hlava -
Hlava: Lebeční část je delší než čenichová, hlava je harmonická v přirovnání k tělu.
Nosní houba: Je zakulacená, výrazně černá, jemně zrnitá a lesklá
Pysky: Jsou jemné, dosti suché, méně však než u šiperky. Horní pysk lehce zakrývá pysk spodní. Nikdy nejsou těžké nebo převislé. Spodní pysk nesmí být odchlíplý tak, aby bylo vidět čelisti při při zavřené mordě. Okrajová sliznice pysků je černě pigmentovaná až ke koutům.
Chrup: Je normální, skus je nůžkový nebo klešťový.
Čenichová partie: Čenich nesmí být těžký ani hrubý, avšak také ne špičatý. Líce jsou ploché a nepříliš osvalené. Stop je málo výrazný. Rýha mezi nadočnicovými oblouky je mírně patrná.
Oči: Jsou tmavé, živé, nepříliš velké, bez viditelného bělma, nejsou vystupující nebo velké jako u Bruselského Grifonka nebo Pekinéze, oční víčka jsou spíše zakulacené nikdy ne mandlové, nejsou umístěny zešikma a jsou pokud možno tmavě pigmentované.
Lebeční partie: Lebka je na omak spíše plochá, ačkoliv osrstěním působí jako kulatá.
Uši: Jsou převislé, dobře osrstěné jemně zkadeřenou srstí, při zvýšené pozornosti jsou neseny spíše dopředu, ale jen tak, aby spodní část se dotýkala lící a neodkláněla se do strany. Uši jsou méně široké a jemnější než u pudla, ale mají dosahovat jen do poloviny čenichu.
Krk: Je dosti dlouhý, vysoko a hrdě nesený, oblý a tenký u hlavy a rozšiřuje se nenásilným přechodem až k plecím. Jeho délka se rovná přibližně 1/3 délky těla -
Přední končetiny:
Plece: Jsou dosti dlouhé, sešikmené, budící dojem, že jejich délka je stejná jako délka zbývajících končetin. Délka pažní kosti je asi 10 cm. Plece nejsou vystouplé od těla a loket není vybočený.
Hrudní končetiny: Z pohledu ze předu jsou rovné, jemných kostí. Zápěstí je krátké a zepředu rovné, z profilu velmi lehce zešikmené drápky jsou přednostně černé, je to však ideál, který je těžko dosažitelný.
Hrudník: Je dobře vyvinutý a dosti hluboký, před hrudí patrné, žebra zakulacená, volná žebra jsou zakulacena a ne prudce ukončena.
Hřbet: Je rovný a pevný.
Slabiny: Jsou vtaženy k břichu, s jemnou kůží bez záhybů, vytvářejí téměř chrtovitý zjev.
Zadní končetiny:
Bedra: Jsou široká a dobře osvalená, lehce klenutá. Pánev široká, záď jemně zakulacená, ocas nasazen poněkud níže pod hřbetní linii než u pudla.
Stehna: Jsou široká a dobře osvalená, hlezna jsou více zaúhlená než u pudla. Noha suchá.
Ocas: Je níže nasazený, obvykle nesen zdvižený a to překlopený na záda v rovině s linií páteře aniž by byl zatočený. Nesmí být kupírovaný.
Pigmentace: Pod bílou srstí se dává přednost tmavé pigmentaci kůže. Pohlavní orgány jsou pak pigmentovány černě, namodrale béžově nebo žlutohnědě.
Zbarvení srsti: Je čistě bílé.
Srst: Je jemná, hedvábná, spirálovitě (vývrtkovitě) zkadeřená, podobná srsti mongolské kozy. Není plochá ani šňůrovitá, dosahuje délky 7 až 10 cm.
Úprava srsti: Jedinec může být předveden s jemně a mírně sestřiženou srstí čenichové partie a nohou.
Výška: Kohoutková výška nemá přesáhnout 30 cm. Čím menší vzrůst, tím lepší. Samci musí mít normálně vyvinutá varlata nacházející se v šourku.
Vady, kterých je třeba se vyvarovat:
Každá odlišnost předepsaných charakteristik se považuje za vadu, čím větší odlišnost, tím větší vada. Pigmentace kůže tak silná, že se přenáší až do srsti v podobě rezavých skvrn. Plochá, vlnitá (kudrnatá), šňůrovitá nebo příliš krátká srst. Mírný předkus nebo podkus.
Vylučující vady:
Tak silně vyvinutý předkus nebo podkus, že se zuby nedotýkají, růžově zbarvená kostní houba a pysky, světlé oko kryptorchismus, monorchismus, zaokrouhlený ocas nebo zatočený do strany, tmavé skvrny v srsti.